Hovory s Bohem

Když mluvím k Bohu, nehledám nějaká vznešená slova, ale mluvím s ním jako s kamarádem. Neoslovuji ho „kámo“, ale klidně mu řeknu „čau“.

Zeptám se ho, jak se dneska měl. Řeknu mu, co jsem dělala já. Takový přítel na telefonu nebo neformální linka důvěry, kde se nemusím obávat hovoru s dočista neznámou osobou, která má najednou řešit moje problémy.