Kosinus a Metoděj

Statečné srdce

Trochu drsný. Člověk v jednom okamžiku obrací zrak od televize, v druhém okamžiku mu po tváři stéká slza a ve třetím se zamýšlí: „Aha, to je chytrá myšlenka.“ Useknutá noha, useknutá hlava, probodnutej Anglán, meč dopadá ostrou stranou doprostřed lebky, krev a kůže od krve, umírající koně a umírající lidé, znásilnění, přátelství, loajalita, spojenectví, důvěra, zrada, láska, odpuštění, svoboda, strach, smrt a život, zvěrstva, ambice a pomstychtivost, statečnost, pevnost a odhodlání, trochu teplej Eduard II. a jeho manželka Izabela Francouzská.

Skvělé. Krásné. Úchvatné. Tři hodiny utečou jako voda. Uvěřitelné emoce i pro jinak rádoby neemocionálního člověka.

Vlastně moc netuším, proč jsem z toho filmu tak nadšená. Proč se mi tak líbí. Čím mě tak nadchnul. Nepamatuji si, že by se mi nějaký film tak zamlouval. Mám ráda V nitru Llewyna Davise. Mám ráda Čistou duši. Mám ráda Podfukáře. Hodně se mi líbil film Nedotknutelní. Ale o žádném z nich a ani o žádném jiném jsem dosud nemohla s jistotou a přesvědčením říct – ano, toto je můj oblíbený film.

Ano, toto je můj oblíbený film.

Nic se zbytečně nevleče, válečné scény jsou dlouhé tak akorát, krásně padnoucí hudba v pozadí, geniálně zahraná scéna boje Roberta z Bruce a Williama Wallace včetně následujících pohledů a ticha. Nádherná krajina skotských hor. Úžasné skotské melodie s dominujícím hlasem skotských dud. Brilantní kostýmy. Akorát je pro mírumilovného a nenásilného člověka ponejprv trochu těžší zvyknout si na drsné a krvavé scény, které jsou přítomny hned od samého začátku, ale po několika desítkách minut přichází jakási rezignace na kinematografický pacifismus a střídá ho náhlé užívání si naprosto každé vteřiny záběrů.

Publikováno 5. července 2016 na blogu kosinusametodej.wordpress.com


/ film

Komentáře

comments powered by Disqus