Náhorní plošina Velika Planina

I víkend po našem výletu do hor hlásili pěkné počasí – mělo být asi o dva stupně méně, ale pořád jasno a slunečno. Protože nás ale za pár dní čekal test ze slovinštiny, chtěli jsme vyrazit na jednodenní výlet ne příliš daleko od Lublaně, abychom se v neděli mohli pořádně učit (což jsme stejně nedělali). Původní plán byl podívat se do malého městečka Kamnik asi dvacet kilometrů severně od Lublaně, ale na své mapě míst, která musíme navštívit, jsem objevila, že kousek od Kamniku je i Velika Planina – největší náhorní plošina ve Slovinsku s nejvyšším bodem ve výšce 1668 m, která je známá zejména malými pasteveckými domečky. A tak bylo jasno.

Jak jsem se (na)učila slovinsky

Je dobré znát alespoň základ jazyka té země, ve které žijete. Ještě lepší je znát alespoň základ jazyka, ve kterém budete mít celý semestr přednášky. Tento fakt jsem se dozvěděla ještě před podáním přihlášky na Erasmus, ale vůbec mě to neodradilo. Naopak jsem se zabrala do aplikace Centra za slovenščino kot drugi in tuji jezik a chvíli jsem se vydržela učit. Popravdě, ohledně (samo)studia jazyků nejsem zrovna vytrvalá. Líbila se mi ale představa zapsat si tříkreditový předmět probíhající zhruba měsíc před začátkem semestru s poplatkem 79 €, a to předmět Intenzivni tečaj slovenščine za študente Erasmus+.

tečaj = kurz

Mojca

Odjet na Erasmus – daleko od domova, daleko od mé postýlky, daleko od plyšáků, daleko našich kočiček – pro mě byla noční můra. Když už jsem tady, tak to naštěstí není tak hrozné, ale stejně se samozřejmě snažím, aby můj pokoj na kolejích byl co nejvíce udoben. Vysnila jsem si, že si tu pořídím křečka, ale bohužel na kolejích nesmíme mít žádná zvířata. A tak jsem zatoužila po živém kameni – a proto jsem dnes sehnala Mojcu.

udoben = útulný