Aplikace aplikací

Papež František začátkem března řekl: „Co by se stalo, kdybychom se k Bibli chovali tak, jak se chováme ke svým mobilům? Kdybychom se pro ni vrátili, pokud bychom ji zapomněli? Kdybychom ji s sebou nosili vždycky, alespoň malý výtisk? Kdybychom četli Boží zprávu v Bibli tak, jako si čteme zprávy na mobilních telefonech?“

Odhaduje se, že v letošním roce je na světě asi 4,77 miliard uživatelů mobilních telefonů. Statistika říká, že v roce 2019 jich bude o 300 milionů víc a toto číslo tak přesáhne hranici pěti miliard.

Naproti tomu, Biblí bylo údajně vytištěno celkově přes šest miliard. První kapesní Bible vznikaly opisováním ve 13. století. Mezitím uplynulo spoustu let a počet výtisků rostl jen pozvolna, ale v poslední čtvrtině 20. století jejich počet narostl hned o několik miliard.

Bible, aplikace pro Android od YouVersion, má přes 100 milionů instalací. Je ale spousta dalších aplikací, které nabízejí čtení Bible, ty mají zpravidla přes milion stažení, kolem tohoto čísla se pohybuje dokonce i aplikace, ve které je k dispozici jen jeden překlad (King James Version), dětská biblická aplikace od YouVersion má pět milionů instalací a studijní Bible se pohybují kolem milionu, pěti, ale jsou i výjimky jako je deset až padesát milionů.

Co tím chci říct?

Fakt může Ježíš udělat zázrak?

Říkala jsem si, jaktože má tolik křesťanů brýle, když se mohou jednoduše obrátit na Ježíše a modlit se za uzdravení. Já brýle nosím osm let. Nijak mi nevadí, že mám brýle, nijak mě neomezují a nevidím zas až tak špatně, abych si brýle nemohla ― třeba v případě bolesti hlavy ― dočasně sundat. V mém životě jsou, byly, horší věci, které mi ztěžovaly a znepříjemňovaly život.

Třeba moje nohy.

Co mi vzala a dala maturitní četba

1. června jsem odmaturovala a hned 3. června jsem po roce a půl začala číst knihu, která by nebyla povinná a maturitní. Byla to kniha Únava materiálu od Marka Šindelky, která mi na stole ležela již pár měsíců a čekala, až budu mít čas. Jen co jsem se začetla do prvních stránek, v hlavě mi proběhlo: in medias res, vypadá to na chronologickou kompozici, jsou tam retrospektivní pasáže; jazyk spisovný, strohý, chudý, poměrně chladný; vypravěč je v ich-formě, je totožný s hlavní postavou, bude to nejspíše nějaký mladý muž, docela úzkostlivý, slabý, ale uvidíme, jak se to vyvine dál.

Počkat — co? Zarazila jsem se, když jsem si uvědomila, co to právě dělám.

Naposledy jsem četla něco jen tak sama od sebe na podzim 2015. To je hodně dávno, navíc když vezmeme v potaz fakt, že jsem dříve četla knihu týdně. Zlomilo se to Krysařem, který mě sice hrozně bavil, ale po přečtení těch několika desítek stran jsem se na žádnou jinou knížku nemohla ani podívat. Vyhýbala jsem se co nejvíc i knihám do školy. Jenže maturita se blížila mílovými skoky a mně zbývalo přečíst dvanáct děl. Za posledního půl roku jsem toho proto přečetla hrozně moc.